Datový itinerář je rozdělen na denní trasy v délce cca 30 - 40 km.
     
     
     
     
     
    Propozice:
     
    K jádru pěších turistů se může přidat kdokoliv na trati.

    Jedinou podmínkou je, že zvolenou jedno, či vícedenní trasu bez potíží zdolá.
     
    Pochod je na vlastní nebezpečí vlastními silami a vlastním zásobením i noclehem.
     
    Je třeba mít neustále na mysli, že pochod jde po stopách transportu smrti.

    Aby byla zachována autentická trasa i podmínky pochodu uskutečněného ženami,
    které byly tři roky internovány v koncentračním táboře Ravensbrück, je třeba
    se přizpůsobit i podmínkám, za kterých transport na konci války probíhal.
     
    Na cestě ženy neměly možnost ubytování - po cestě zajít do restaurace - spalo
    se většinou  pod širým nebem na nepřátelském území, kde pomáhaly samy sobě.
     
    Dvě věci, které se pro ně změnily, když uprchly z transportu smrti, že pokud
    jedna druhé pomohla, tak je za to auzérky ani esesmani nezbili. Hlavně se
    už nemusely obávat,  že je esesani jdoucí na konci každého transportu, zastřelí,
    když si budou potřebovat během transportu odpočinout. 
     
    Strach ze smrti je ale po cestě nepřátelským územím nikdy nepřešel.